Stephen King - Dlouhý pochod

10. října 2017 v 16:32 | Markéta (Meggie) |  Recenze 2017
Název knihy: Dlouhý pochod (The Long Walk)
Autor: Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman
Původní vydání: 1979
CZ vydání: BETA Dobrovský, 2012
Počet stran: 280

Hodnocení:


Poslední dobou si procházím menší čtenářskou krizí. Dočíst knihu se opět stalo nesplnitelným cílem. Důvodem byl jak výběr knih, tak vnější okolnosti. Na druhou stranu jsem už vážně měla absťák jménem "Potřebuju mít přečtených víc knížek". Tak jsem dlouho uvažovala co si vybrat. Nakonec jsem sáhla po Dlouhém pochodu od S. Kinga, toho času píšícího pod pseudonymem Richard Bachman, který jsem si chtěla přečíst už dlouho. A konečně, dočteno až do konce!

Už od prvního okamžiku mě na knize zaujalo jeho téma. Skupina chodců, kteří musí jít pořád dál a nesmí se zastavit. Námět sám o sobě dost děsivý, vyčerpávající a čtenář si samozřejmě položí spoustu otázek. Proč a kam jdou? Co za to? Co když už nemůžete? A co jisté lidské potřeby? Na některé otázky jsem v knize dostala odpovědi, na jiné bohužel ne.

Přestože na mě kniha zapůsobila víceméně pozitivním dojmem, jsou tu i určité rozporuplné pocity. Kniha má po celou dobu stále stejné tempo. Je zde několik šokujících momentů, ale žádný zásadní zlom. Okolnosti celé soutěže se dozvídáte během rozhovorů soutěžících, ale jasné světlo vám na soutěž ani na okolní uspořádání světa nevrhnou.

Během knihy můžeme sledovat jak fyzický, tak psychický vývoj postav, změny chování vůči sobě. Soutěžící brzy pochopí, že se nejedná jen o obyčejnou hru, že tu jde o život. Od smrti je dělí pouze vteřiny a jejich nevyzpytatelné tělo, vyčerpané námahou. Sáhnou si dál než na dno svých sil.

Kniha je psaná poměrně údernými a strohými větami, utíká, ale zároveň se trochu táhne. Přirovnala bych to k samotnému průběhu soutěže. Jdete, kroky jsou krátké a rychlé, ale protože konec je v nedohlednu, tak se neubráníte pocitu vleklosti. Styl psaní tak dokonale odráží průběh knihy a rozpoložení našich hrdinů. Vyčerpání a bezvýchodnost situace se tím přenáší i na čtenáře. Délka knihy byla přiměřená, delší bych ji preferovala pouze v případě, že by nám nabídla jednoznačné závěry. Na druhou stranu si takhle kniha v sobě ponechala onen hororový nádech. A tady jsem si jistá, že pan King moc dobře věděl co dělal. Samozřejmě ne každému to může vyhovovat.

Knihu bych si dobře dokázala představit jako film. Jako jeden z těch hororů bez výrazné pointy a gradace, který najednou skončí a nechá vás, ať si myslíte, co chcete. Ale kniha je samozřejmě mnohem výmluvnější. Zobrazuje psychologii jedince i masy v okamžiku, kdy jde o život. Na startu jste sami za sebe, potom si najdete spřízněné duše, ale nakonec je v tom opět každý sám.

Splnila kniha má očekávání? Ano i ne. Já jsem ten typ čtenáře, který by rád věděl více detailů o světě, ve kterém se příběh odehrál. Takhle to pro mě bylo občas prázdné. Na druhou stranu si v hlavě promítám průběh děje ve stále neznámém prostředí a ono to opravdu má něco do sebe. Můžeme se tak více soustředit na dialogy a jejich význam a na vývoj chování i myšlení postav. Takže bych to rozhodně neoznačila jako zklamání, spíše jako seznámení s novým způsobem podání příběhu. Nebránila bych se knize podobně napsané, ale zřejmě to pro mě budou knížky na jedno přečtení, ke kterým se v myšlenkách příliš vracet nebudu. Maximálně si s chováním postav někdy spojím nějaké situace a zkušenosti.

Přečtení této knihy rozhodně nelituju, přestože jsem si ji představovala trochu jinak. Ale to, co knihu odlišovalo od mých představ ji ve skutečnosti povýšilo nad průměr. Kam pan King bezesporu patří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama