Sarah Waters - Malý vetřelec

28. listopadu 2017 v 22:08 | Markéta |  Recenze 2017
Název knihy: Malý vetřelec (The Little Stranger)
Autor: Sarah Waters
Původní vydání: 2009
CZ vydání: Argo, 2010
Počet stran: 512

Hodnocení:

Konečně pořádná duchařina! Ale...!

...Pokud nemáte rádi rozsáhlé a popisné romány, tak vás musím upozornit, možná se k těm duchům neprokousáte. Ale pokud ano, tak to sakra stojí za to!

Román Malý vetřelec od britské autorky Sarah Waters mě nalákal především tím, že anotace právě slibovala prvotřídní duchařinu. Nicméně po menším pátrání jsem dospěla k názoru, že to nebude žádný prvoplánový horor, ale spíše poměrně propracovaný společenský román, kde se tajemno bude odehrávat spíše na pozadí.

Už anotace napovídá, že román lze číst různými způsoby. Jako sondu do poválečné britské společnosti, která popisuje rozpad šlechtických sídel, jako psychologický thriller, milostný román a v neposlední řadě jako duchařský horor. Toho všeho se vám v knize dostane v plné míře. Každá rovina dodává příběhu určitou dynamiku. Díky tomu kniha na čtenáře působí každou chvíli úplně jiným způsobem.

Snad jen ten začátek. Než se příběh rozjede, uplyne poměrně dost stránek a já sama jsem měla na začátku strach, že to nedočtu. Ale čím dále jsem byla, tím více mě fascinovala celková propracovanost díla, popisů prostředí, různorodost vyprávěcích rovin a samotných postav.

Bylo zajímavé nahlédnout do zásadních změn ve společnosti a také do způsobu myšlení lidí různých vrstev. Rodina Ayresových, zástupci bývalé šlechty, kteří se i přes nepřízeň doby snaží setrvat ve svých zásadách. Dále tu jsou jejich sloužící, spíše jednoduší lidé, ale zato ještě více pověrčiví než jejich páni a navíc mazaní, upovídaní a téměř groteskní. A pak postavy racionálně a pokrokově uvažující, které představuje kruh místních lékařů v čele s vypravěčem doktorem Faradayem. Kniha nabízí širokou škálu různých charakterů, jejichž vzájemnou interakci je zábava sledovat.

Dále mě bavilo prostředí, kde se příběh odehrával. Celý se točí okolo chátrajícího šlechtického sídla Hundreds Hall, kde Ayresovi bydlí. Čím více o sídle čtete, tím více máte pocit, že jej znáte a v duchu doslova procházíte těmi ponurými zchátralými místnostmi. Sledujete jejich úpadek a cítíte tajemno, které visí ve vzduchu.

Já, jakožto milovník duchařin, jsem si přišla vrchovatě na své. Jsou tu opravdu jedny z nejlepších duchařských scén, které jsem kdy četla. Myslím, že to bude právě tím, že to nebylo v kontextu celého díla tak prvoplánové a celé to tajemno se odehrává na pozadí společenské (převažující) roviny knihy. Ale když to přišlo, tak to bylo opravdu zkličující a znepokojující! Autorka přesně ví, kde uhodit hřebíček na hlavičku a když už si oddechnete, tak udeří ještě jednou. A to netvrdím, že se tu děly bůhvíjak originální věci! Ale tady zkrátka fungují!

Na všechny tajuplné události nám pak postavy poskytují svá vysvětlení, která opět skvěle reflektují rozpor mezi pověrčivostí starých kruhů a racionalitou novodobé společnosti. A není to zde o věku postav, ale skutečně o tom, k jakým kruhům postavy patří.

Navzdory popisnosti knihy, pokud se do děje začtete, vám můžou stránky utíkat velmi rychle. Za sebe mohu říct, že jakmile jsem se s prostředím a postavami blíže seznámila a začal se rozhoupávat vlastní děj, tak se kniha četla nadočekávání dobře, téměř sama. Zajímavý byl i celkový spád děje. Začíná to pozvolna a pomalu. Pak se začínají nenápadně objevovat jakési náznaky událostí, které přerostou v poutavý příběh. Události se pak postupně kumulují a děj nabírá čím dál větší tempo, které nikam nesklouzává, naopak nabírá na obrátkách a drží čtenáře až do poslední tečky za větou.

Občas jsem si musela připomínat, že je to vlastně současné dílo. Neměla bych vůbec problém uvěřit, že vzniklo v době, kterou popisuje. Zřejmě to bude tím, že tady je ta kvalita a hloubka opravdu na jiné úrovni a dnes se bohužel často setkáváme s mnoha knihami, která vám nabídnou jen ten příběh, ale žádný přesah. Svým stylem Malý vetřelec připomíná a navazuje na klasické romány 19. století. A to já rozhodně můžu!

Hodnocení knihy u mě vygradovalo od rozpačitosti z rozvleklého začátku až do nadšení z tak propracového díla. Rozhodně to nebylo jen o té duchařině, byl to literární zážitek. Knihu jsem zavřela s jakýmsi čtenářským naplněním. Z počátečních obav, že knížku nedočtu jsem došla až k názoru, že se k ní jednou moc ráda vrátím a znovu si užiju tu plíživou atmosféru domu Hundreds Hall.

Malého vetřelce doporučím spíše náročnějším čtenářům, popřípadě odvážným a trpělivým duchařským nadšencům. Počkejte si, ono to přijde! Ale toto dílo má skutečně něco navíc. Díky tomu budete mít pocit, že jste zase jednou narazili na knihu, která vám připomene, že čtení má smysl. Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama